Zaměstnanci v Německu: průvodce pro české zaměstnavatele

Česká firma může zaměstnávat lidi v Německu, aniž by tam zakládala společnost nebo pobočku. Protínají se při tom ale čtyři oblasti práva s vlastními pravidly: daně firmy, pracovní právo, sociální pojištění a daň ze mzdy. Tento průvodce shrnuje, co ohlídat, než první zaměstnanec nastoupí, a v jakém pořadí postupovat.

Čtyři oblasti, čtyři různá pravidla

Nejčastější omyl, se kterým se setkáváme, zní: „Nemáme v Německu provozovnu, takže tam nemusíme nic řešit." Ve skutečnosti se každá oblast posuzuje nezávisle a podle vlastních kolizních pravidel:

Praktický důsledek: strukturu je třeba posoudit ve všech čtyřech oblastech současně . Že Vám nevznikla stálá provozovna, neznamená, že nemusíte odvádět sociální pojištění — to platíte v Německu prakticky vždy. A optimalizace jedné oblasti může zhoršit jinou, typicky když zaměstnanec převezme administrativní role, které ho daňově posunou do pozice zástupce firmy.

Tři modely, jak v Německu zaměstnávat

Pro práci lidí v Německu připadají v úvahu tři základní modely:

1. Lokální zaměstnanec českého zaměstnavatele. Zaměstnanec bydlí a pracuje v Německu, smlouvu má přímo s českou společností. Nejštíhlejší model — žádná německá entita, ale plné povinnosti v sociálním pojištění a pečlivé řízení rizika provozovny. Právě jemu se věnuje tento průvodce.
2. Vyslání zaměstnance z České republiky. Zaměstnanec dál pracuje pro českou firmu a do Německa jezdí na projekty. Platí jiná pravidla: formulář A1, ohlašovací povinnosti a německé minimální pracovní podmínky.
3. Vlastní německá společnost nebo odštěpný závod. Vyšší náklady a administrativa, ale čisté oddělení daňových režimů a neomezené obchodní aktivity.

Rozhodujícím kritériem není velikost firmy, ale náplň práce lidí v Německu . Čistě technický servis unese první model. Jakmile mají zaměstnanci obchodovat, přestává být bezpečný.

Stálá provozovna: daňová otázka číslo jedna

Vznik stálé provozovny (Betriebsstätte) znamená, že Německo získá právo zdanit část zisku Vaší firmy — daní z příjmů právnických osob i živnostenskou daní — a že se stanete plátcem německé daně ze mzdy. Posuzuje se dvoustupňově: nejprve podle německého vnitrostátního práva (§ 12 a § 13 daňového řádu, AO), poté přes ochranný filtr smlouvy o zamezení dvojího zdanění.

• Home office zaměstnance provozovnu zpravidla nezakládá , protože zaměstnavateli chybí dispoziční moc nad bytem. Nejde ale o pravidlo bez výjimek: judikatura připouští vznik provozovny i bez vlastních prostor podniku, získá-li fakticky trvalou dispoziční moc nad cizími místnostmi, a zvlášť se posuzují vedoucí funkce vykonávané z domova. Bezpečnostním prahem na úrovni smlouvy je podíl domácí práce pod 50 % pracovní doby.
• Skutečné riziko je zástupčí provozovna podle § 13 AO. Zaměstnanec, který soustavně sjednává ceny, přijímá objednávky nebo prodlužuje smlouvy, založí provozovnu i bez jediné kanceláře — a bez podpisového oprávnění.
• Montážní a instalační projekty mají vlastní časové hranice: 6 měsíců podle německého práva, více než 12 měsíců podle smlouvy s ČR. Lhůta se počítá podle projektu a místa, nikoli podle osob — rotace techniků ji nepřerušuje.

Celé téma včetně nového pokynu německého ministerstva financí z 18. června 2026 rozebíráme v článku Stálá provozovna v Německu: kdy ji založí vaši zaměstnanci a jak tomu předejít .

Pracovní smlouva: německé právo, ať chcete, nebo ne

Pracuje-li zaměstnanec obvykle v Německu, řídí se pracovní poměr německým právem (čl. 8 nařízení Řím I). Volbu českého práva sjednat můžete, zaměstnance však nezbaví ochrany německých kogentních norem — vznikl by tak jen nepřehledný mix obou úprav. Doporučujeme proto smlouvu rovnou koncipovat podle německého práva, osvědčeně ve dvojjazyčném německo-českém znění s rozhodným německým textem.

• Kontrola obchodních podmínek. Německé soudy posuzují předformulované pracovní smlouvy podle pravidel o všeobecných obchodních podmínkách (§ 305 a násl. BGB). Netransparentní ujednání jsou neplatná — typicky paušální vyloučení odměny za přesčasy bez jasné hranice.
• Minimální mzda. Podle zákona o minimální mzdě (Mindestlohngesetz) a navazujícího nařízení o její výši činí od 1. ledna 2026 13,90 EUR za hodinu a vztahuje se i na zahraniční zaměstnavatele.
• Ukončení poměru má přísnou formu. Výpověď vyžaduje vlastnoruční podpis na listině (§ 623 BGB) — e-mail ani sken nestačí. Zaměstnanec se může bránit žalobou do 3 týdnů ; ochrana podle zákona o ochraně před výpovědí (KSchG) se uplatní zpravidla v provozech s více než deseti zaměstnanci.
• Konkurenční doložka platí jen za peníze. Pozákazová konkurenční doložka vyžaduje kompenzaci nejméně ve výši poloviny dosavadních plnění po celou dobu zákazu (§ 74 HGB), nejdéle na 2 roky . Bezplatná doložka zaměstnance nezavazuje.

Sociální pojištění platíte v Německu vždy

Tady žádná optimalizační otázka nestojí. Sociální pojištění se řídí místem výkonu práce (nařízení č. 883/2004) — pracuje-li zaměstnanec v Německu, podléhá německému systému, i když jeho zaměstnavatel nemá v Německu vůbec nic. Zahraniční zaměstnavatel pak plní povinnosti, jako by měl v Německu sídlo (čl. 21 odst. 1 nařízení č. 987/2009). Prakticky to znamená čtyři registrace a jeden trvalý proces:

1. Betriebsnummer u Spolkové agentury práce,
2. registrace u zdravotní pojišťovny každého zaměstnance, která funguje jako inkasní místo,
3. Unternehmensnummer u profesního sdružení úrazového pojištění (Berufsgenossenschaft),
4. jmenování zmocněnce se sídlem v Německu (§ 28f odst. 1b SGB IV), který vede mzdové podklady v němčině — doporučujeme externí mzdovou účtárnu, nikoli samotného zaměstnance,
5. a poté měsíční výkazy a odvody souhrnného pojistného.

Celkové odvodové zatížení se v roce 2026 pohybuje kolem 40 % hrubé mzdy do výše vyměřovacích stropů, zhruba napůl mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem; zaměstnavatel navíc sám hradí úrazové pojištění a zákonné přirážky. Cestují-li zaměstnanci pracovně i mimo Německo, je třeba určit příslušné předpisy a zajistit formulář A1.

Daň ze mzdy: kdo ji vlastně odvádí

Odpověď překvapí většinu klientů: bez mzdové provozovny v Německu český zaměstnavatel německou daň ze mzdy nesráží — systém srážkové daně (Lohnsteuer, § 38 EStG) je vázán na tuzemského zaměstnavatele nebo tuzemskou provozovnu. Zaměstnanec s bydlištěm v Německu si daň z příjmů vypořádá sám prostřednictvím záloh a daňového přiznání; právo zdanit příjem z práce vykonávané v Německu má zásadně Německo (čl. 14 SZDZ). Zaměstnancům proto dejte k nástupu stručný daňový informační list, případně jim zprostředkujte německého daňového poradce — předejdete nedoplatkům a nespokojenosti.

Jakmile by provozovna vznikla, situace se obrací: stáváte se plátcem daně ze mzdy se všemi ohlašovacími povinnostmi a s ručením za nesraženou daň. I proto se řízení rizika provozovny vyplatí.

Montáže, dlouhé projekty a vysílání

Samostatnou kapitolou jsou situace, kdy zaměstnanci nepracují z domova, ale na projektech u zákazníků:

• Montážní provozovna vzniká u projektů přesahujících výše uvedené časové hranice. Lhůty nelze obejít, jen řídit: plánováním s rezervou, rozdělením rolí mezi českou firmu a německého partnera, dozorovou rolí bez provádění prací — nebo vědomým přijetím provozovny u jednoho projektu.
• U stavebních a montážních plnění prověřte srážkovou daň podle § 48 EStG: objednatel je jinak povinen srazit 15 % z úhrady, čemuž předejdete osvědčením o osvobození (Freistellungsbescheinigung).
• Vysílání zaměstnanců z ČR podléhá vlastnímu režimu: německé minimální mzdě, v řadě odvětví ohlašovací povinnosti před zahájením prací a povinnosti mít podklady k dispozici v němčině. Kontroly provádí celní správa (Finanzkontrolle Schwarzarbeit) a sankce jsou citelné.

Checklist před nástupem prvního zaměstnance

Osvědčené pořadí kroků s obvyklým předstihem před nástupem:

1. 8 týdnů předem — posouzení rizika stálé provozovny pro zamýšlenou náplň práce; rozhodnutí o modelu vstupu.
2. 6 týdnů předem — pracovní smlouva podle německého práva a navazující interní směrnice (obchodní postup, home office); u přecházejících zaměstnanců ověření konkurenčních doložek vůči dosavadnímu zaměstnavateli.
3. 4 týdny předem — registrace zaměstnavatele: Betriebsnummer, Unternehmensnummer, kontakt se zdravotní pojišťovnou; jmenování zmocněnce a nastavení mzdové agendy.
4. Před podpisem — kontrola podpisových oprávnění na obou stranách a kompletnost údajů (datum nástupu, mzdové náležitosti, daňové identifikační číslo a číslo sociálního pojištění zaměstnance).
5. Při nástupu — přihlášky do sociálního pojištění, předání daňového informačního listu, proškolení k interním směrnicím.
6. Průběžně — měsíční výkazy pojistného, evidence délky projektů u zákazníků, roční revize smluv a sazeb.

Časté dotazy

Musíme kvůli zaměstnancům v Německu zakládat společnost?

Ne. Česká firma může zaměstnávat lidi v Německu přímo. Musí ale splnit registrační povinnosti v sociálním pojištění, uzavřít smlouvu odpovídající německému právu a ohlídat riziko stálé provozovny.

Můžeme si ve smlouvě sjednat české právo?

Sjednat ano, ale u zaměstnance obvykle pracujícího v Německu Vás to nezbaví německých kogentních norem — od minimální mzdy po ochranu před výpovědí. Vznikl by mix obou úprav, proto doporučujeme rovnou německé právo.

Co je největší riziko celé struktury?

Obchodní činnost zaměstnanců. Sjednávání cen, přijímání objednávek nebo prodlužování smluv zakládá zástupčí provozovnu podle § 13 AO — a s ní zdanění části zisku v Německu a povinnost srážet daň ze mzdy.

Kolik stojí zaměstnanec v Německu nad rámec hrubé mzdy?

Odvody zaměstnavatele na sociální pojištění činí zhruba pětinu hrubé mzdy do výše vyměřovacích stropů; k tomu přistupuje úrazové pojištění podle rizikové třídy, zákonné přirážky a náklady na mzdovou agendu vedenou v němčině.

Jak Vám pomůžeme

Zaměřujeme se na české firmy, které zaměstnávají a podnikají v Německu. Kombinujeme české a německé právo v jednom týmu a máme pobočku také v Drážďanech, takže s německými úřady a protistranami jednáme přímo v němčině.

• posoudíme celou strukturu — provozovna, pracovní právo, odvody a daň ze mzdy v jednom výstupu s rizikovou maticí,
• připravíme pracovní smlouvy podle německého práva v paralelním německo-českém znění a navazující interní směrnice,
• zajistíme registrační balíček zaměstnavatele včetně jmenování zmocněnce podle § 28f odst. 1b SGB IV a koordinace mzdové agendy,
• podpoříme Vás při projektech a vysílání — hlídání montážních lhůt, ohlašovací povinnosti, jednání s úřady,
• zastoupíme Vás před německými úřady včetně žádosti o závaznou informaci podle § 89 odst. 2 AO.

Upozornění: Tento článek má obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice. Právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí; pro posouzení konkrétní situace je nezbytná individuální konzultace. Za rozhodnutí učiněná pouze na základě tohoto textu bez odborného posouzení nelze přebírat odpovědnost.